Tel: 377 320 925, Mobil: 724 398 793, Čelakovského 10 Plzeň

NOVINKY

arr3Kovbojské přezky s novými motivyVánoce se blíží mílovými kroky a vy už jistě přemýšlíte nad vhodnými dárky pro své blízké. Máme pro... arr31. článek na bloguDnes jsme pro vás zveřejnili historicky první článek na našem blogu. Doufáme, že vás informace v něm...

ZBOŽÍ V AKCI

Cena 4 900,00 Kč
Cena 4 900,00 Kč
Cena 4 900,00 Kč

KONTAKTY

Western Hobby
Čelakovského 10
Plzeň 30100
tel: +420 377 320 925
info@westernhobby.cz
+420 724 398 793
Otevírací doba: PO - PÁ: 9:00-13:00 14:00-17:00

10. 05. 2017

Lewis a Clark

             V roce 1803 koupily Spojené státy od Francie rozsáhlé území Louisiany. Tím se rozloha Spojených států zdvojnásobila. Nově nabytá země lákala k využití, a přece nikdo nevěděl, co skrývá. Neexistovaly žádné mapy ani údaje.

            Prezident Thomas Jefferson pověřil svého tajemníka Meriwethera Lewise a Williama Clarka, aby stáli v čele průzkumné výpravy, která se měla vydat do St. Louis. Zde během podzimu a zimy 1804 – 1805 vycvičili 44 vojáků.

            Dne 3. května 1805 v 16:00 hodin vyrazili kapitán Lewis a poručík Clark ze St. Louis na třech lodích po řece Missouri. Plán cesty byl jednoznačný. Vyrazit od ústí řeky Missouri podél jejího toku až k jejím pramenům, pak pokračovat dál přes rozvodí kontinentu a dorazit až k Tichému oceánu. Na své cestě se měli obeznámit s indiánskými kmeny, sbírat a studovat rostlinstvo, zaznamenat nerostné bohatství a připravit mapy pro příští osadníky. Byl to nesmírně těžký úkol.

            Dne 26. října 1805 vstoupila výprava na území Mandanů a Arikarů na březích Missouri přibližně na místě, kde dnes leží město Bismarck. Zde se k výpravě připojil lovec kožešin Toussaint Charbonneau, který byl 4. listopadu přijat jako tlumočník.

            Výprava se chystala utábořit na zimu. Charbonneau měl s sebou dvě ženy, indiánky, které vyhrál v kartách (jak praví pověst) nad Břicháči. První žena se jmenovala Sakadžawca – Ptačí žena a pocházela z kmene Šošonů. Druhá žena se jmenovala Otter Woman – Vydří žena. Během zimy porodila Sakadžawca syna. Charbonneau se osvědčil při získávání pomoci a cenných informací od místních indiánů. Na jaře Sakadžawca přemluvila Charbonneaua, aby výpravu neopustil a sama se přihlásila jako tlumočnice. Byla nepostradatelná, když šlo o to, získat od indiánů doplnění zásob potravin nebo náhradní koně.

            Dne 17. listopadu 1805 Sakadžawca ve vesnici, kde ji považovali za mrtvou, získala uzené bizoní maso, suché dříví, nosiče a koně potřebné pro překročení hor Bitter Roots Mountains.

            Dne 7. listopadu 1805 dospěli Lewis a Clark po řece Columbia do jejího ústí a zřídili tam zimní tábořiště Fort Clatsop. O Vánocích dala Sakadžawca kapitánu Clarkovi, jehož si velice vážila, tucet norkových ocásků. Výměnou za ně žádala, aby se směla podívat na oceán vzdálený 7 mil od tábora.

            V březnu 1806 se expedice vydala na zpáteční cestu. Lewis a Clark rozdělili výpravu na tři části, aby mohla poznat a zmapovat větší území. Sakadžawca zůstala se skupinou kapitána Clarka.  Všechny tři skupiny zmapovaly oblasti povodí řeky Yellowstone a přítoků Missouri. Posléze se tyto skupiny opět spojily. 16. srpna 1806 dostali Sakadžawca a Charbonneau odměnu 500 dolarů a rozloučili se s výpravou.

            Když se v září 1806 expedice vrátila do St. Louis, měla za sebou 4000 mil cesty divočinou. Její lodě byly plné vzorků a deníky praskaly informacemi. Výprava se vrátila bez dvou členů – jeden zemřel na následky nemoci a druhý výpravu prostě opustil. Ostatní členové expedice utržili jen několik šrámů. Ani jednou nevystřelili proti indiánům, se kterými se setkali a díky Sakdžawě navázali přátelské vztahy.

            Lewis a Clark si za svou odvahu získali nesmrtelnost.

BONUS:

            Ze vzpomínek na Sakadžawu zůstalo vysvědčení, které jí dali Lewis a Clark a které zní takto: „Vždy nesmírně pozorná, měla skvělou paměť. Pamatovala si všechna místa, jimiž od dětství prošla. Byla nám velkou pomocí v těžkých chvílích, byla iniciativní, vynalézavá, rozhodná. S dítětem na zádech držela krok s muži a neomylně je vedla nejschůdnějšími průsmyky přes hory a nejbezpečnější cestou pouští. Dítě nechtěla nikdy nikomu svěřit. Inteligentní, vyrovnaná, vynalézavá, neúnavná, věrná, byla dobrou vílou nás všech.“